Mám všechno

Mám všechno a vůbec nic nemám,
jdu sám a další tu vídám,
už skoro život tu čekám.

V noci se bavím,
a ráno pak brečím,
kdo vlastně jsem,
už si fakt nevím.

Cítím, že sem nepatřím,
každý den promarním,
nespím, přemýšlím.

Z lidí jsou ovce,
jen hry a chleba,
každý hned všechno chce,
a mě to tu neba!

Lásku už nepoznám,
pro mě není,
proč si vždy nalhávám,
že se něco změní?

Mám všechno a přitom nic nemám,
pozlátko nesnáším na to vám mrdám.

nic to není, jen umírám