Zklamání se odpustit nedá

Nedávno jsem uviděla,
báseň o bolesti,
bohužel ta co to psala nemá štěstí,
její láska - v podobě jeho- ji už opustila.

Ona si myslí,
že naději dostane,
avšak neví,
že on tu svou novou milovat nepřestane.

Jen směji se,
nad jejím trápení,
Jak ona kašlala na mé zranění,
tak já teď chichotám se...

Při přečtení té básně,
co vyzněla by krásně.

Smála jsem se její hlouposti,
ale víc její ubohosti,
jak je trapná a hloupá,
když myslí že on na ni stejně kouká.

Zklamání se odpustit nedá,
ani šance druhá,
už se z povrchu nezvedá...

Ona zklamala svého druha...