Ztracené duše

Poslouchám píseň, co šumí v korunách stromů
Utíkám z kopce, utíkám dolů
Času se nechce hýbat vpřed, všechno je mrtvé, stačí říct teď
Sluncem prolétá kometa, krásným se zdá i mrtvá planeta
Kouzelné se zdají být chvilky potěšení
Přitom se ztrácí duše v pokušení
Nic je nepozvedne k nebesům
Spadnou do pekel, ztratí se v plebsu.

Nechceme trpět za cizí hříchy
Bolestí pláčou každé oči
Hledají vymodlený klid
Dosti už bylo velmožské pýchy
Proroctví praví o velkém příchodu
Nechce už trpět jediný lid.

Duše se dočkají velkého krále
Dříve či později, vše se urovná
Všichni si věříme, bude to stálé
Radost, osvícení, láska i pokora.