smutný klaun

Potlesk!
Lesk
a
slávu jeho jménu!

A hlavně smích, smích a zase smích!

...nikdo by nikdy neuvěřil
že tomu klaunu legračnímu
může se vlít mráz smutku do žil
a slzy běžet po skráních.

Noc v maringotce bude chladná,
jak nocleh na schodech kostelních,
kam nevěstu nikdy nedovedl.
Ach kdyby ještě trochu svedl
bez líčidel předstírat smích...

Dál sám zvrací do umyvadla,
a brečí když mu v šapitó padla.