Poezie prázdných slov....
Poezie prázdných slov....
Kousky slov ztrácí
Svou náplň na papíře
Toužil jsem a moc
Létat v oblacích jako ptáci
A nikdy nepadnout hubou na zem, do tálíře
Neubližovat lidem co mám rád
Najít svoje štěstí
Naučit se možná i milovat
A ne plakat slzy
Nechat život dávat pěstí
Stavět si své vzdušné zámky
Hrát si s ironií osudu
Spínat dlaně, zavřít oči
Na obálku lepit známky
A prosit o odpuštění až tu nebudu......
Svou náplň na papíře
Toužil jsem a moc
Létat v oblacích jako ptáci
A nikdy nepadnout hubou na zem, do tálíře
Neubližovat lidem co mám rád
Najít svoje štěstí
Naučit se možná i milovat
A ne plakat slzy
Nechat život dávat pěstí
Stavět si své vzdušné zámky
Hrát si s ironií osudu
Spínat dlaně, zavřít oči
Na obálku lepit známky
A prosit o odpuštění až tu nebudu......
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Vzdušné zámky i tvrdá realita jsou součástí našich životů... každé má své dobré i horší stránky...
15.04.2011 17:24:00 | labuť
Občas si každý
vzdušný zámek staví,
pak pravdě do očí,
podívat se musí.
Někdo padne na pusu
a v očích má slzy,
z tvrdé rány osudu,
se dlouhou dobu dusí.
15.04.2011 11:05:00 | Tamara