Anděl

V krouživém pohybu bílého sokola,
spatřil jsem znamení, létal stále dokola.

Ležela sinalá, zakrytá vřesovím
cítím se prázdný, po lásce hladovím.
Na rty ji políbit, vdechnout ji života,
zapálit jiskřičku, ať tiše plápolá.

Zlomená křídla, krvavé peří,
jenom tu chudinka, nehybně leží.
Bolestný úsměv rysy jí rozzáří
pramínek krve hyzdí ji ve tváři.

Ležela zraněná, sražená z oblohy,
držím ji za ruku, jak jí jen pomoci?

Snaží se promluvit,
cítím jak slábne,
pomalu usíná,
vidím jak chřadne.

Sražená z nebes smutkem se utápí
usnula poklidně v krvavém objetí.