Výkřik do tmy vol. 2

Poslední prý umírá naděje?
To ano, pokud ještě zbyla!
Život, jako fejeton bez děje,
jak k smíchu jsou tyhle díla.

Když nevíš komu se svěřit,
ba co víc, komu můžeš věřit.
Když udělal jsi chybu, a nyní,
kvůli ni všichni Tvé jméno špiní.

Oni čekali na bič a já jim ho vskutku dal,
nevěřícně jsem tam celý nahý, smuten stál.
Čekali na záminku pro svůj sprostý výpad,
já jim jí dal, jsem to ale ztracený případ.

Šlápl jsem vedle, potom ovšem znova,
jak zbytečná jsou všechny moudrá slova.
Teď dlím v samotě a vše už jen přemítám,
nit mi utekla, dějovou linku už nechytám.

...ó, jak prázdná jsou slova, jak prázdný jsem já...