Nespravedlivá spravedlnost

Ahoj, směju se na tebe,
najevo nic nedám,
dívá se na mě tvoje nebe,
a já v nitru umírám.

Jsme zase spolu, nečekaně,
tolik jsi mi chyběla,
vzal bych tě za chladné dlaně,
abys se mnou do pohádky letěla.

Však tvoje rty v zápětí,
jiný člověk chutná,
bolest mi tělem proletí,
už je mi všechno putna.

Spolu se ke mně blíží,
tak s úsměvem ho pozdravím,
ona se divně tváří,
s jejím novým se seznámím.

"Čau já jsem její nový,
vlastně ani nevím,
jsme spolu den prvý,
jestli to půjde, uvidím."

A na její tváři jen malý znamení,
zase ho asi nechá,
to se nikdy nezmění?

Ve výčitkách vstávám,
za sny se nesnáším,
proč o ní zas snívám,
snad sám si vystačím.