Když padneš na Zem

Housle hrají tu tesknou melodii.
Ležím. Pláču,
má křídla lepí dehtem.
Prosím, modlím se.
Přichází ke mě,
a já vím, že teď započne linč.
Poutají mé ruce konopným lanem.
Vláčí mě prašnou ulicí.
Plivou, kopají,
odřezávají má křídla.
Baví se, smějí se mému utrpení.
Proč truchlím nad jejich činy?
Proč truchlím,
nad tím co mi dělají.
Vím, jen jednou myšlenkou, bych je smetla.
Uvrhla do zatracení.
Však já nejsem jejich soudcem.
Rozsudek ještě nepadl.
Nemohu být jejich kat.
Plivou, kopají, odřezávají má křídla.
Nebráním se. Nepláču, nemodlím se.
Smějí se, zpívají.
Hřích na mě páchají.
Dřevo na hranici chystají.
Takoví je osud, těch co padnou z nebes.
Hranice a výsměch všech lidí.