Komu?

S tebou...
přitom sama...

sedím doma na prdeli,
jako stará panna.

Kam poděli se přátelé, kamarádi, známí?
Jak je vám smutno a zle, jste nenapravitelně sami...

Komu co říct, na koho se obrátit,
komu se svěřit a přitom neztratit?

Tak jenom bílým stěnám a prázdným písmenům:
"Je to tak, je konec krásným pohodovým dnům."