Výčitky posledního z andělů země

Co mohl bys mi dát, co nemám?
Ty nemáš zdání, co já hledám.
Jsi z rodu těch, kdo nenávidí,
a takovým se nezávidí.

Máš ve svém srdci temné mraky,
já nechci takhle skončit taky.
Tví druhové jsou tvůrci stínů,
a ani necítíte vinu.

Každý tvor vás má za bestii,
co děláte, to se nepromíjí.
Jste vrazi, škůdci a paraziti,
a ničíte všechno zdejší bytí.

Zde není už nic hodno zachránění,
zlomení na kusy a poranění.
Ze smutku křídla zčernala nám,
už nejsme schopni odolávat zradám.

Šíříte kolem sebe smrt a zkázu,
ve vašich duších není nic, krom mrazu.
Došla nám vůle k touze po nápravě,
šlo vám jen o vás, skončilo to právě.

Teď vše už se pro vás bortí „samo,“
dohráno je a dozpíváno.
Už nejsou k spočítání vaše rány,
sejdem se spolu u pekelné brány.