Lístek růže

Lístek růže ve větru se zmítá,
A přitom pomalu vadne a zmírá.
Vadne jak jarní svítání,
Jak krása, co touhu pohání.

Lístek růže větrem proplouvá,
A přitom života v něm ubývá.
Umírá jak plamínek dohořívající svíce,
Jak tělo dívky, jemuž zbledly rudé líce.

Lístek růže padl k zemi,
Mrtev, jak kosou podkosený.
Tak i mě již dechu nezbývá,
Tělo mé je ještě živé, avšak srdce umírá…