Krajina nehostinná...

Ta krajina nehostinná...
...jejíž prach jak mne chováš v dlaních...
...s drtivou hloubí klenby nebes mračných...
...vláhá krví a živá ohněm hoří pohledem očí neživých...
Mám jen jeden dotek, co zbyl na rtech chladných...
Divadlo smrti, v těch scénách průzračně strašlivých...
Zase vítr se zvedá ve zdánlivém závětří...
Oslepující zář jiter po nocích vášnivých...
Tak své kosti skládám na oltář tvých vzdechů...
Ve skle odražená tvář se na mě zle usmívá...
Tak jest to co jest a znamení smyslu pozbývá...

Ve jménu prázdných dohod...
Zaklínal mne tou silou černou...
Přes poušť vyprahlou dal jsem se na pochod...
A v hlavách svou stvůru věrnou...

Dál jen dál od skromných přání...
Dál jen dál od letmých polibků...
...pro svět co byl jenom zdání...
Plamenem hoř ty z krve duše příbytku...