Strach

Do světa vykřičet veškerá slova,
nimiž lze vyjádřit můj vztek,
chtěl bych, však místo toho do olova
jej zalévam, aby zmetek neutek´.
Na jazyku jak plamen pálí
ty zvuky, jenž svobodu chtějí,
a rozbíjejí rty, jenž jako skály,
se spolu se zuby sestavují do peřejí.

Do světa vypsat všechny básně,
nimiž je možné vyjádřit bolest mou,
chtěl bych, však místo toho prázdně
píši a světlo své pohřbívám tmou.
V rukou se třesou myšlenky spoutané,
které vypustit ven nehodlám,
a zbytky mé vůle, zesláblé, zlámané,
si nepřipouští, že prohrávám.

Prohrávám boj se strachem svým,
bojím se lidí a budoucnosti,
bojím se cizí i vlastní zlosti.¨
Nezvítězím...