Sestřelený anděl

Říkal jsi, že jsem tvůj anděl,
když tajně jsi mě sváděl.
Vzpomínáš? Naše tajná láska,
byla jsem tvoje kráska.

Plánovali jsme spolu budoucnost,
a užívali si přítomnost.
Vzpomínáš? Láska jako trám,
tehdy si nechtěl být sám.

Když zkřížila ti cestu pochybnost,
nic jsi neřekl, dodnes mám zlost.
Vzpomínáš? Byl to čtvrtek,
tehdy začal ten smutek.

Napsal jsi: už tě nemám rád,
jen půlku sebe ti můžu dát.
Vzpomínáš? Ani šanci si mi nedal,
a vše ve chvíli si zahodil, vzdal.

Teď tu sedím osamělá,
a má duše je potemnělá.
Nemusím vzpomínat. Žiji to,
snažím se pochopit, nejde to.