Vodní hlubina

Loď se již zastavila,
bílá plachta se zbortila.
Oheň, křik a velký pláč,
to není drahá jenom tak.

Loď se pomalu naklání,
černá příď se potápí.
Černá příď ke dnu jde,
v podpalubí chaos je.

"Nastup drahá do člunu,
opusť rychle palubu."

Jen co slova dozněla,
exploze pak zazněla.
Záď i příď se rozdělila,
spousta lidí to nepřežila.

Háži milou do vody,
co nejdál od té pohromy.
Pláče, křičí, štká,
chce abych žil i já.

Kapitán však ke dnu se svou lodí jde,
povinnost porušit nemůže.
A tak mezi mnoha mrtvými,
u kormidla stojí člověk jediný.

A vrak klesá do temnot,
zatímco milá čeká na pomoc.
Síly jí ubývají,
slzy po tvářích stékají.