V rukou

Za žebřinami na ručníky
Leskla se protitvář světla
V chirurgickém stehu dlaždičkáře
Co poskládal tmavou vedle světlé
Sám snil jenom o bílých
A manželka dál vykládá o skláři
O kráse jeho povolání
I když můra rozbila si křídla ve světle žárovek
O skleněnou baňku

Pod umyvadlem tričko dlaždičkáře
Co v desítce rozesvícených knotů
Pro ni
Cítil pot jenom pro sebe

A v daleké savaně gazela
Cítila betonovu zeď v zádech samce
Co ji olizoval kopyta i v dešti
Když krůpěje deště
Hladily stehna i v období sucha

A dlaždičkář zapomněl
I když v ruce
Brýle
A s nimi hodnotil lásku všech výrobců
Sklenic na víno