Hlad po životě

z krajin co oplývaly strdím a medem
dojedl jsem večer zbytek... od snídaně
ráno mě vítaly solí a chlebem
Večer mě trhaly divoké saně

v kraji, jenž voněl senem a medem
byl prý zakopaný pes v ten čas
vařil mi ho hlad, tak chutnal, jeden
bylo to fajn, zdrhnul jsem včas

s ženou vzešlou z mléka a krve
jsem se pak léta živil jen třešínkami z dortů
kapka jedu v každé, tak jako prve
další zakopaný pes co touží po aportu...