Vše vidoucí slepota

Copak Ty to nevidíš,
jak mé srdce se trápí?
Proč to jen přehlížíš,
jak slzy tvář mi zkrápí.

Copak jsi ze studeného kovu?
Ukuli Tě snad jen k ozdobě?
Cokoli já dělat mohu,
vždy to je jen ke škodě.

Já vymítač, tys ďábel.
Ty Kain a já Ábel.
Já Adam, ty Eva.
Slovy se to popsat nedá.

Obdivuji Tě jak slavík rudou růži,
když Tě spatřím, hrdlo se mi zúží.

No nic, nebudu tesknit více,
čas běží, taje mi života svíce.