Nepřehlížejte!

Jak vítr vane do nevědomí,
mnohé skrývá, ale hodně trpí.
Sílu zbírá z cizích úsměvů,
to mu stačí k životu...
Nejí a nepije,
mnoho ztratil a slepý je.
Kdysi se měl dobře,
tak jak velké je moře.
Lidem rozdával radost a lidé mu dávali sílu...
Pak přišla slepost a ti lidé... už nebyli tu.
Svět se zmenšil do krabičky od sirek,
co je mu po tom, že v ní je?
Už nemá síly dost, lidé se přestali smát...
Teď čeká ho jen zlost, létat by si přál.
Stojí tam na všech čtyřech, nevidí svět...
Snad dobrý anděl k němu přilét, řekl mu pár vět...
Lidé prohrávají v sázkách, ty tu musíš stát...
Jsi krásný kůň na jatkách, nechť ti vítr vál.