Loď vs. můj život

Loď se už kolíbá
a na ní jsem i já.
Nikdo mne jako ty nelíbá,
po tváři mi slza jedna za druhou stéká.

Nikdo tu není, aby je utřel,
nechci, aby mne někdo uzřel.
Topím se v svém žalu,
proč neumírám tak pomalu.

Umírám tak rychle,
svět nikdy není krychle...
Tak nač stále žiji,
když ani svou smrt si neužiji.