Od nikud

Od nikud
vyvěrá pramínek moudrosti
a hnusu.
Z bezedných děr přichází ta žena na popud
bezvládné mírnosti
toho okamžiku.

Vlákna věčnosti
splétají se do pevného lana
však bezcílně,
když vryje ti do paměti,
že tvou milovanou byla ona,
zabije tě.

Nemohoucí,
bezvládné zvratky minulosti
tečou
do studní
tvé budoucnosti
s línou, hloupou notou,

kde mollový akord
rozzáří struny
pavích per
a mord
pávovy noty
jest křiku jeho úder.

Toť tvůj konec.