Rudé růže

Krásné růže - květy rudé,
kolik nocí a dní bude,
Osamělých a prázdných,
ptám se vás...
----------------------------

Na náhrobek bílý zase padá sníh,
mrazivá noc usedá na krajinu zšeřelou,
dávno mrtva leží jedna z posledních.
snad jsi ji znal dívku osamělou, necelou.

Tvé tiché kroky klid mrtvých vyruší,
přemítáš a v černé noci stojíš sám,
marně se ptáš, kdo tvé slzy vysuší,
smutek hořký, ach ten já dobře znám.

Truchlíš nad tou dívkou lehkonohou,
stále slyšíš její melodický smích,
na výčitky pozdě - ty už nepomohou,
prožila si tolik nocí i dní zlých.

Jako zima zamrazila poupata a květy,
zemřela i ona a s ní všecka radost,
setkaly se na okamžik oddělené světy,
ten tvůj a ten její, víš toho dost.

Co však láska proti nenávist zmůže?
nedočkáš se nikdy odpuštění,
položil jsi na hrob rudé růže.
stále na ni myslíš, ačkoli zde není.