Co je to být sám sebou

Světýlko svíčky něžně bliká,
vteřinová ručka na hodinách neúprosně ukrajuje,
ukrajuje minuty ticha.

Minuty ticha a samoty,
kdy já sedím sama ve svém pokoji
a zamýšlím se kdo jsem..
..jsem to já nebo jsi to ty?

Jsem kým jsem
nebo je to sen?
Změnil sis mě,
tak jaks chtěl..
A co bylo dál?
Dál?...odešel's.

Slza pomalu stéká po tváři.
Čí je ta tvář?
A kam se poděla ta krásná optimistická zář?
Ta tvář je moje, lháři!!

Než jsi odešel, smála jsem se.
Než jsi odešel, plakala jsem.
Než jsme se potkali, byla jsem sama sebou.
Když jsme se potkali, chtěla jsem být s tebou.

Změna byla velká,
ale dnes už vím,
a po tváři mi slza stéká..

Vím, že mám být tím
kým jsem byla,
než jsem tvým krásným snům - lžím uvěřila
a pro tebe..pro svou lásku se změnila...