Lucerna

V ponuré ulici
mé stíny kráčí
s prázdnotou času
a duchy co pláčí
pociťuji beznaděj
svírá mě strach
však v dálce je ostrůvek
jenž není v tmách

osamělá lucerna
je maják pomoci
pochodeň naděje
září a zahřeje
jako když polibek
spočine na líci
stojím již s úlevou
v té noční ulici

světýlko zmítá se
chce prchnout ven
znám jeho přání
znám jeho sen
však náhlé zavátí
lucernu převrátí
a umlčí plamínek
plamínek tančící

zůstal jsem sám
v děsivé ulici