Marnost nadevše

Jsou marná tato slova,
Jako Já marný jsem,
Přesto je píši znova,
I když vím, že jednou je skryje zem.

Je zbytečné vše co děláme,
I život je zbytečný,
Jímž se jen belháme.
On není srdečný.

Je absurdní o něco se snažit,
Vždyť vesmír je také absurdní.
Vše jsou jen představy – mít se čím blažit.
Přesto o tom přemýšlím mnoho dní.

Je bezvýznamné býti člověkem,
I to co píši je bezvýznamné.
Je nutné smířit se s zánikem,
Zánikem toho co neznáme.