??..

Poslouchám i své slzy,
jak vydávají šramot, když po tváři mi stékají
Snad umřou pod mou řasou brzy,
teď, že cítí bolest netají.

Za okny je už teplá noc,
však mou mrazivou temnotu v duši nepředčí,
už je toho na mě moc,
chci cítit tu bolest největší.

Jak dýka mě bodá do srdce,
tak příjemně ,až slzy ze změní v krev,
však nedělej rány tak prudce,
vždyt ve mě není žádný hněv!

Tak takhle vypadalo mé osvobození,
byla to nádhera;že ano?
Nemám ráda s životem mazlení,
už nebude další ráno..