Vrah

Nejhorší dobou pro lidské vědomí,
bývává ztráta křehkého svědomí.
Nesoucit s lidskou rasou,
Pohlcen býváváš neznámou krásou.
Krásou smrtelnou, nenávistnou,
pohlcen jsi dávnou tmou.
Svědomí nemáš, nechceš ho znáti,
baví tě v noci do lidí mlátit.
Až se zas probudíš, procitneš do dne,
uvidíš, nevěříš, něco tu vadne.
Uvadá život lidských obětí,
neznámí pomocník ti jenom odvětí:
„Chtěli žít, umíraj, svědomí popíraj,
nejsou jen obětí, není svět, není tu, pro děti.“