Prozření

Prozření

Jak krutý je života osud,
jak slizský je ničemný červ,
jak bláhová byla jsem dosud,
však cuká mi každičký nerv

Jak naivní, hloupá je důvěra,
jak pomluvy zraňují duši,
bolestná vskutku je nevěra,
do očí pravdu neřeknou,tak jak se sluší

Jak pálí jed z cizích úst,
jak bolí intriky lidí,
napětí začíná růst,
když cítíme, že někdo slídí

Prozření vyplulo napovrch,
jako slunce samo,
nikdy nechtěj mít před někým navrch
víc než je ve skutečnosti zdrávo