Stíny

V tajemné záři loučí
síny si na schovávanou hrají
Utéci před světem touží
kdo žal v sobě tají

Do srdce bodají
jehličky kovového lesku
Neznámými kraji
proplouvá mysl plná stesku

V tichém zákoutí
ukrýt se dá lehce
Schovat hlavu do dlaní
a plakat se již nechce

Ve svitu loučí
stín se stínu leká
samota nestačí
muž si ženu hledá...