...
...
Anotace: Tohle vzniklo v čajovně. Je to jen proud myšlenek zachycený na papír. No můj úplně první pokus o voný verš.
v kalamáři slz, co pálí,
tvá duše vzývá daleký kraj.
Pod nebem rudých neonů,
v ohňostroji pevných tvarů
hledáš sebe, svůj vlastní stín... nebo snad rým...
Přísné linie, rovná cesta zapomnění,
díváš se do prázdna, co podobá se nekonečnu.
Za tmavých nocí, pod dlážděnou cestou,
krájíš suchý chleba ztracených srdcí,
v zrcadle vidíš svou černou zář.
Básník je čarodějem, čaroděj básníkem
a ty kloužeš mezi oběma a hledáš pevný bod,
který se ti tolik hnusí,
kterého se tolik děsíš.
Tvé touhy topí se v kaluži spěchu,
karabáč vzpomínek zvrásnil tvoji tvář.
V zužujícím bahně ležíš stočená...sama...
šlapou ti na hlavu...na sny...
a ty to nevnímáš!
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Svoje myšlenky musíš krapet krotit, když jde o holou
realitu, další stereotypní den.
Není to někdy z zblití?
08.08.2007 20:40:00 | jehlaspichlas
Ahoj Baruško. Jsem ráda, že jsem tě zase viděla na srazu. A nebuď smutná...zdála ses mi tak nějak méně vysmátá než obvykle. A jsem taky ráda, že jsi jela s tím Básníčkem a Krtičkou, protože my jsme odjížděli až dneska ráno. Tánička nás nechtěla pustit:o))) pa, mám tě ráda, Sunny
26.06.2006 18:23:00 | Sunny
takové proudy se mi moc líbí, nespoutané myšlenky to je pravá svoboda moc se mi to líbí 100
14.04.2006 19:03:00 | Pavel Kotrba
Ohodnotit a odejít se mi zdá sice neslušné,ale co k tomuhle napsat...?
Průstě krásně tajemná,...
100
13.04.2006 09:21:00 | Kristýna M