Prach
Prach
jsem bolest, jež mi svírá hruď.
Jsem Stvořitel, jsem strach.
Jsem člověk? Ne, jen pouhý prach.
Jsem samota, jsem čas,
jsem ten, co miloval každou z vás.
Jsem svůj osud a jsem svůj soud,
jsem svou řekou, kterou musím plout.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Díky za komentáře. Nepsal jsem to jako filosofickou básničku, ale jako citovou. Jsem myšlenka, jsem smrt.. představuje pouhou myšlenku na smrt, jsem člověk? ne, jen pouhý prach.., ukazuje na co jsem tehdy stačil.
20.04.2006 08:43:00 | thalion
kdybych předchozí komentář dokázala přeložit do srozumitelné češtiny, asi bych na něj reagovala, vzhledem k tomu, že na to momentálně nemám, napíšu jen, že se mi tahle báseň líbí a doufám, že už si teď připadáš o něco líp, připadat si prachem je totiš hnus, znam to...
19.04.2006 19:22:00 | Trdlo
trochu kritickeho mysleni:jestlize tvrdis ze nejsi clovek,pak chapes pojem "Clovek" jiste v transcendentálim hledisku,jako substanci lidstvi...jak pak muzes tvrdit ze si myslenka-dalsi substance?Smutny radoby filosoficky basne jsou pekny a moc hezky zni,jenom by si si to mel nechat vzdycky chvilku nechat ulezet nez to sem frknes.jinak dobrý.cau
19.04.2006 18:24:00 | bezruký uzurpátor