Dál se v šeru ztrácím

Hořká slza stéká po tváři neschopné snít
V temnotě jen ona září, není kam jít
Cíl dlouhé cesty v nedohlednu, a zpátky už není
Snad svou duši z prachu zvednu, snad se všechno změní

Ze soumraku hledí závist, ona chce tě mít
Naplní tě jen nenávist, když ji budeš ctít
Zahoď šanci plnou zloby, a jdi radši dál
Najdi místo, kde šaška zdobí pomatený král

Dál se v šeru ztrácím
Dál mě zžírá strach
Dál se v šeru ztrácím
a měním se v prach

Stínem oči prázdné hledí, matně zářící
Co je pláč, to vlastně neví, oči neplačící
Smutně visí v temném šeru, tvář neuvidíš
A budou tam stále, věru, i když nevěříš

Labuť černá kolem krouží, růže upadá
Ocitneš se z bláta v louži, láska uvadá
Známý tón ti zní tak cize, ovládl tě klam
Děsí tě, ta temná vize, to já dobře znám

Dál se v šeru ztrácím
Dál mě zžírá strach
Dál se v šeru ztrácím
a měním se v prach

Možná že z toho stínu vyjdeš, pro mě už šance není
Mě už čeká jen stále totéž, věčné zatracení
jak ty oči budu zírat, bez možnosti snít
Dál tu budu vnitřně zmírat, není už kam jít

Dál se v šeru ztrácím
Dál mě zžírá strach
Dál se v šeru ztrácím
a měním se v prach

Dál se v šeru ztrácí
A neví jak dál
Dál se v šeru ztrácí
Pomatený král

Dál se duše ztrácí
Dál mizí v tmách
Dál se duše ztrácí,
rozpadli se v prach ...