Vysněně

Vím o sobě jen to
že žiju.
Nestačí mi to.
Tuším, že miluju zimu -
pro její čistej sníh
a ledový oblaka.
Znějí tu varhany,
dávno už je jaro,
trochu náboženská nálada
bez víry
a bez hříchů.
Chtěla bych někdy vidět
katedrálu.
Její klenbu vysoko,
tak vysoko,
že lidi nevidí zřetělně konec.
Jako nikdo nevidí zřetelně svou smrt.
Chtěla bych jít po ulici,
kde by rostly tulipány,
voněl by tu mech
a dalo by se zhluboko dejchat.
Chtěla bych se vidět v nádherným snu,
kterej by byl skutečností.
Chtěla bych znát lidi,
co by byli čistý k průhlednosti.
Chtěla bych.
Ale nemá to smysl.