Porcelánová panenka

Byla nucena kráčet tmou
šla ruku v ruce se samotou
najednou vysvitlo slunce, ale zářila i luna
spatřila to vystrašená; sama

Klesla na kolena a prosila Boha
chtěla jen umřít,bála se být sama
vyslyšel ji a dal jí radu
ať tedy ukončí život v květinovém sadu

Stoupla si na skálu a hleděla k nebi
v dáli slyšela znít kostelní zvony
ztratila vše již před lety
ten čas jí přišel dlouhý jak století

Poslední dívčina myšlenka
tak tedy skočila porcelánová panenka
skočila a sebe rozbila
svůj mladý život porcelánová dívka zmařila