Ztracena

Přízraky v tvých očích,
co když jsou skutečné?
Straší mě ve dne,
světlo je tmou,
jak v ponurých nocích,
zaplétám se do sítě věčné,
straší mě, tvář bledne,
den je pavučinou.

Ztrácím se v ní,
což nikdy není konec?
Straší mě v noci,
hvězda je ledovou krou,
mé oči slzy roní,
cítím už zvoní zvonec,
straší mě v srdci,
nelze utéct před touto hrou.

Straší mě..
Umlká můj hlas
v daleké šedé pustině.
přestaňte prosím,
vydechuje naposled, zmateně.