Smutná země

Pár stran zůstalo nedotčených,
pod tíhou smutku, ničí se radost,
v zemi neštěstí vleče se smích,
jako ta největší zlost.

V kapkách ze vzpomínek a lítosti,
které pomalu padaí do dlaně,
-ta lítost vlídne celou zemí-
a pro obyvatele nijak zvláštní není,
však hlídají ji šestihlavé saně.

Vleče se radost, ničí se v prach,
a kolem okolo lidé pláčí,
ten pláč znamená ze země tsrach,
že život už jim nestačí.

Šero se střídá se slunečním svitem,
a déšť bez blesků někdy padá,
ta země mizí před úsvitem,
smutné vzpomínky na dno ukládá.