Zmizel
Zmizel
tak náhle se ztratily.
Zmizel i smích z kreseb,
nikdo ho nemůže najít.
Světlá místa v příbězích,
staly se šedými a bolí,
jejich čtení,
tak rychle se změnily.
Bolí věty,
napsané životem toho,
kdo přestal věřit v lásku,
kdo nevěří životu.
A ke všemu je náhle tak daleko,
a nidko neřekne,
jak to přiblížit,
to musíš sám...
Stánky už uschly,
nikdo je nechce číst,
taky proč,
všude samý smutný list.
Zmizel smích z okolních cest,
stal se vzácný,
zmizela radost z každé hloupsti,
schovala se důvěra,
jen hudba v srdci zůstala.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
V porovnání s tím, co tu často čtu od jiných a mají za to od známých skoro pořád za 100 jsi hodně sdělná a umíš to lyricky vyjádřit i když někdy právě tím sdělením utrpí trochu verš ...:) mě se to ale líbí, takže 100
19.07.2006 11:50:00 | Pablitofracek
soske: kdyz uz chces hodnotit, melo by to byt podle basne. Davat za trest min procent mi neprijde vhodne. Vim, ze o tom nic nevim, ale z meho pohledu ...
21.06.2006 19:10:00 | Dark angel
Hm, moje slova o tvém posledním slovu se jenom potvrzujou:-). Abych přešla k básničce, je dobrá, já bych možná některé verše vypustila, tu atmosféru dokáže zachytit i mnohem míň slov, než kolik jsi jich použila. Ale jinak musím říct, že za ty dva roky je z tebe úplně jiný člověk (když si vzpomenu na ty první věci, co jsem od tebe četla...)
20.06.2006 10:12:00 | Gina Rocca
Tohle se mi líbí. Dal bych ti 100, kdybys dokázala unést mou dřívější kritiku. Myslíš si, že já žiji krásný bezchybný život a kvůli tomu nedokáži pochopit Tvé verše? To se pleteš. Já jsem příliš senzitivní na to, abych žil šťastně. Ale jsem vděčný na život, který není bezchybný. Utváří ve mě toho, kým jsem, a posouvá mě dál. Prostě si jen na nic nestěžuji. Nauč se příjimat názory, které se ti i nemusejí líbit. Nemám touhu někomu ubližovat, psal jsem jen svůj názor.
19.06.2006 19:48:00 | soske