Konec mě

Proč tu musíme sedět?
Náš život je utrpení,
Nikdo nás neocení.
Kdo by to měl vědět?

Těším se na svůj poslední spánek,
Na mou poslední postýlku.
Budu tam již za chvilku,
Smrt zavírá mi krámek.

Možná už na mě čeká za rohem,
Snad budu mít klid
A budu si pěkně hnít.
Naposled zamávám - a sbohem.

Tak ukončím své trápení,
Volný budu jako pták.
Ano volný, přesně tak.
Tak ukončím svůj život tady na zemi.