Tajné přání

Sedím tiše v koutě
sama v temnotě světa
slunce prosvítá skrze okna
v ledovém klidu zamčená
skládám básně snad
o svém štěstí či neštěstí.
Chtěla bych být jako dřív
aby mé srdce pokrýval sníh
čas však není hračka na hraní
plyne dál, nikdy se nezastaví.
Nejde to už vrátit
neměla jsem ti tenkrát bránit,
teď bys byl už pryč
daleko od mého srdce,
bylo by všechno jako tehdy,
můj život...střípky...ledy...
Je to mé tajné přání,
své srdce proměnit v led,
prosila jsem Ďábla,
prosila jsem Krista,
chtěla bych čas změnit hned,
náš vztah bych odpískala
ale nejde to...
Mé srdce je rozkvetlá louka,
ztratit tě...
to bych neunesla.
Mé přání bude uvnitř skryté,
a možná až budu starší,
bude všechno jiné...