Na procházce
Na procházce
Anotace: každý je jiný a je důležité smířit se s tím, co prostě nejde změnit
Potkala jsem smutnou krásku,
u cesty sama seděla,
měla spoustu bílých vlásků,
upřeně na mě hleděla.
Říkala, že je moc bledá,
a tak vzhlíží ke sluníčku,
snad jí trochu záře přidá,
změní barvu na jejím líčku.
Viděla jsem smutnou krásku,
snad chtěla být mou společnicí,
viděla jsem sedmikrásku,
co chtěla by být slunečnicí.
u cesty sama seděla,
měla spoustu bílých vlásků,
upřeně na mě hleděla.
Říkala, že je moc bledá,
a tak vzhlíží ke sluníčku,
snad jí trochu záře přidá,
změní barvu na jejím líčku.
Viděla jsem smutnou krásku,
snad chtěla být mou společnicí,
viděla jsem sedmikrásku,
co chtěla by být slunečnicí.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
moc milé a nápadité. To se mi podobá. Dlouho jsem na literu nebyla a tak jsem se těšila na tvé přírůstky. Nezklamaly mě. Zdravím.
02.08.2006 18:52:00 | AlenaMarieK
Ta závěrečná strofa je super - bohužel je výrazně lepší než ty dvě před ní... Ale pěkná:-)!
26.06.2006 13:28:00 | Jan Václav Pražský