Osude...

Fortuno lstivá, tvých sudeb krutých spleť
nás v prsa Zemských blat bez milosti tlačí
do úzkých děr a škvír v nichž nedýšící spáči
lhostejně se krčí a matně bledá jejich pleť

V peleších chmurných, v tom puchu smrtných loží
kde boků skvoucí jas, bělostných stehen sloupoví
v mdlý utrejch mění se, v němž nestoudně se množí
Cháronova čeleď - pluky převozníkovy

Osude, vášni, hoře viselcovo
jest úděl člověka se nechat vplétat v kolo?
úd po údu lámat a na zadnici holou
pro výstrahu pětadvacet - ita est ab ovo...