Temnota

Jsem tu sama a okolo mě
čtyři holé stěny.

Jsem bezbranná a okolo mě
spoustu divných stínů.

Jsem vystrašená, doslova strachy hynu
a černá je podlaha.

Na dlani mám mrtvého motýla,
nepřiletěl oknem, protože tu žádná okna nejsou.
Jsem tu sama, protože jsem chybila,
jsem ten motýl a křidélka se mi třesou.

Kdo mě zachrání? Kdo rozsvítí ve tmě?
Smrti se nebráním, plamen dohořívá ve mně.

Ještě naposledy spatřit světlo a slyšet zpívat ptáky,
je tu zima, tudíž není teplo a stahují se mraky.

Však přijde den, tam ve tmě otevřou se mi dveře,
ale bude to sen, já ruku ti dám, vplujem do šípkového keře.

Budu zase motýl, uzdraví se polámaná křídla,
na podlaze nechám otisk, to proto,že jsem tu byla.