Vzlykám

Vzlykám

Anotace: to vypovídá za vše ne?

Vzlykám...
ze semknutých rtů dere se stén.
Křičím,
ve světě jsem kapkou jen.

Svítá, je nový den.
Naděje pláče, když umírá v něm.

Však nocí jdu stále, noc je zlá.
Noc bez spánku, beze sna.

Na stěnách stíny, jeden je můj.
Sluneční anděli, pamatuj!

Zoufalý pláč dere se ven
z bolavých srdcí, nocí je den.

Mávnutím křídel můr očima snů
ve vodách světa se rozplynu.

Zrcadla lhářů, polibky žen.
Hledím do sebe, nevím , kdo jsem.

Oběti smíchů z děravých dlaní
tak přichází vyrvat mě do svítání.

Ze zbožných přání už jen jedno máš.
Kde končí slova, tam umíráš...
Autor Gabrielle Taroka, 07.08.2006
Přečteno 430x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

zamhlených = zamlžených jen trošku jinak řečeno :o) myslel sem že to všem dojde omlouvám se

08.08.2006 18:25:00 | Pavel Kotrba

líbí

Krásné! Lavvazza

08.08.2006 15:15:00 | Lavvazza

líbí

zobrazeno výborně jen bacha na opakování pláče, jelikož je to delší básen tak by se to mělo opakovat až za dýl to jediné mi tam trošku nesedí ale jinak bomba

07.08.2006 22:02:00 | Pavel Kotrba

líbí

Oh, tak tahle je nádherná, emotivní, rytmicky povedená, plná prožívání, zabalená do krásných obrazů. Pláč osvobozuje...kolikrát když je člověku zle a myslí si, že je na dně, stačí se jen pořádně odrazit a plavat ke světlu. Bude líp, neboj...

07.08.2006 20:30:00 | Epona

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel