Anděl z pekla

Já ve snu jsem ho viděl,
jak vznešeně kráčel.
Já podívat do očí jsem se mu styděl,
Křídla v kapkách deště smáčel.
Mě smutno z toho bylo,
avšak o tomu asi nešlo.
Snad jen dokázat mi chtěl,
že dobro ze zla vzešlo.

On práci nelehkou má,
život zdravým lidem brát.
Osud lidí plnit musí,
starým i těm,
co teprv na svět začnou se drát.

Každý, komu blízkého vzal,
snad tisíckrát ho proklínal.
Jen při tom pomyšlení,
nejedna slza z tváře tekla.

"Já smutný úděl mám"

Neboj já odpuštění ti dám,
tobě,
andělovi z pekla.

A tak vás všechny prosím,
aby aspoň každý druhý odpuštění
z vás mu dal.
I já nenávist v sobě dusím,
on mi bráchu před třemi roky
do světa mrtvých vzal.

"Proklínám se ! "
...
....
...