Je mi zima.

Je mi zima,zebou mě ruce.Je mi zima,bolí mě srdce.
Je mi zima po lásce.Je mi zima a žiju v otázce.
Je mi zima po tobě.Je mi zima jak v hrobě.
Je mi zima,když umírá duše.Je mi zima,tak co mi pomůže?
Je mi zima a není to zimou.Je mi zima a krčím se pod peřinou.
Po tvých vlasech je mi zima,stále je mám před očima,tu vůni a lesk.
Po tvých očích je mi zima,dvě světélka co nezhasínaj i když mají stesk.
Po tvém nose je mi zima,jeho krásu ty nevnímáš a dožírá tě vztek.
Po tvých rtících je mi zima,slaďoučkých až mráz mi běhá po zádech.
Teplo moje!Kde jsi?Jak bolí,když tu nejsi a mráz už na oknech.
Ledovou píseň zpívá,smuteční slova mívá a smrtelný v nich vzdech.
A vzpomínky slábnou,mizí v nenávratnu jak to dříví v kamnech.
Láska má mě hlídá,kolik času zbývá?Sníh všude po hrobech.
A na tom jejím ptáček,chvěje se chudáček na ledových kamenech.
Smutnou píseň pěje,píseň plnou beznaděje,o nesplněných snech.
Vítr pak ukolébá jeho duši a píseň odeznívá někde na humnech.
To já jsem to ptáče,co samo je a pláče v těch šedivých dnech.
Srdíčko ho bolí.Jakou cestu zvolí?Jak vyznat se v pocitech?
Je zima a báseň pro tebe posílám rovnou do nebe...