Prokletá láska

Z nebe slétávají perleťové závoje,
všude lásko Tvůj parfém cítit je.
Ta vůně se nedá zapomenout a nedá se zaměnit.
Přál bych si znovu topit se v Tvém závoji,
i když jsme teď jenom přáteli.
Když slunce ráno probouzí se,
chci ležet vedle Tebe a tulit se k Tobě.
Smát se s Tebou každý den,
ale to už je dnes jenom pouhý sen.
Něco co už nikdy nebude.
Alespoň, že to nebe je.