Moc nesmrtelnosti a soud poslední

Je to moc a jest to síla,
již ta věc,
silnější než víra,
ta zahání klid,
povznáší lid.
Moc dne toho klidného,
zmizí co vyjde on ven.

On krutý jest
a naději člověku bere,
vždy když daň svou si žádá
a o lásce již píseň mívá,
však smutná se zdá,
když slzy se rozbijí
o zemi tu vyprahlou
a navlhčí okem svým zarudlým,
to krev vaří se v žilách
a pochodeň v rukách,
nemůže pomoct ti,
ty staneš se porodcem.
Co soudit ho bude len,
na konci života jeho,
jenž konce on nalézti nemůže
a cit ho tu zabíjí,
život mu ubíjí.