Amorův šíp

Všechno se se mnou točí,
obraz mám před sebou rozmazaný,
připadám si jako na kolotoči,
co se se mnou děje, kdo to ví?

City jsou do sebe propletené,
v srdci mám velký zmatek,
mé myšlenky jsou zatím nepřečtené,
proč líbí se mi ten zmetek?!

Je pro mě něco jako magnet,
zkušenosti mám,
vím, že ve Vesmíru je plno planet,
však sama v sobě se nevyznám.

Snad je to jen poblouznění,
ty se to nikdy nedozvíš,
tvá věc to ale není,
a proto to nikomu nepovíš.

Ty ve mě nevidíš, čím vlastně jsem,
až ti to někdy dojde, bude však pozdě,
nenaznačím ti to ani jedním slovem,
já to vím a cítím se hrozně.

Tvé jméno nikdy zde nepadne,
to by bylo příliš snadné,
taky ti to připadá záhadné?
stejně by to nebylo nic platné.

Pořád si myslím, že to však pomine,
cítím k tobě žár,
jiný Amorův šíp už mě nemine,
mohl by být z toho švár.

Budu se to snažit urovnat,
nevím, co to bude dál znamenat.