Tam někdy v horách nad Aljaškou

Tam někde v horách nad Aljaškou
ležíš tam ve sněhu a vlasy máš
pokrytý jinovatkou
a duše tvá sní jen o nás dvou.
Trápí tě zima rok od roku
a z lesů slyšíš vytí vlků
a mučí tě hlad
a chtěl bys miříct, jak moc máš mne rád.
A vlci se plíží stále blíž,
že musíš zatlousct si kříž,
to už moc dobřže víš
Do nosu lechtá tě sluneční záč
MOc rád bys viděl ted moji tvář
zahalenou v bílá oblaka,
žádná dál už tě neláká.
Jen o jedné dály sníš.
O tom, že se za mnou navrátíš
a na rty mne něžně políbíš.
Zatím jen ležíš ve studeném sněhu
s nabitou puškou a v mlčenlivém střehu
krev si z rukou stíráš
a v tušení písen smrti zpíváš
Už jen do nebes se díváš
a opájíš se poslední hodinou
myšlenkou stálou a jedinou.
Dopisy přestal jsi už psát
své srdce toužíš mi dát
Ted příšel čas jen plakat
Iž jen plakat a umírat
TAm někde v horách nad Aljaškou
naposled na svůj srub se díváš
a oči pomalu a navždy zavíráš
naposled vydechneš do třeskuté zimy
zposledních sil šeptneš do tmy
já lásko mmiluji tě
tek odpust, že opuštím tě
Tam někde v horách nad Aljaškou